Truhlářství Brno - PROSTO.cz

Zahradní stavby, které slouží k pohodě vaší – k přechodnému pobytu na zahradě či k uskladnění věcí, je možné rozdělit do dvou skupin: na účelové, mezi které patří domky na nářadí, garážová stání apod., a stavby, které slouží pobytu venku, posezení, tedy oblíbené altány či pergoly. U účelových staveb je terminologie jasná, u pergol a altánů může občas nastat lehký zmatek. Jaký je mezi nimi rozdíl?

Pergola je označení pro konstrukci, které má především poskytovat oporu pnoucím rostlinám, v druhém řadu je pak místem určeným k posezení či k příležitostnému stolování, které pnoucí rostliny zastiňují. Bývá tedy nejčastěji v těsné blízkosti domu – nalepena na jednu z vnějších stěn. Výjimečně může ovšem stát i jinde a fungovat např. zároveň jako součást plotu nebo jako optický předěl v zahradě.

Pokud se jedná o altán, můžete se setkat také s označením besídka nebo pavilon. Přestože plní podobnou funkci jako pergola, je mnohem zdobnější, charakteristický množstvím dekorativních prvků a z principu zastřešený, neboť slouží primárně odpočinku. Je také náročnější co do výběru pozice na zahradě – měl by být v klidové části, ale i charakteru stavby, kterým by měl dobře zapadat do prostředí. Nejčastěji má tato stavba půdorys ve tvaru šesti či osmihranu, případně kruhu. Má-li altán stěny vzdušnější, případně je půdorys ve tvaru čtverce či obdélníku, hovoří se spíše o besídce, častěji jsou však stěny plné, které vás při posezení ochrání před větrem, ale i deštěm.

Střecha pro váš vůz. Nenahradí sice plně zděnou či dřevěnou garáž, ale automobilu bude i pod střechou bez bočních stěn přece jen lépe, nenaprší na něj, případně v zimě na něj nebude dopadat námraza. Podobně jako v případě garáže je ideální, pokud tuto stavbu plánujete společně se stavbou domu, měla by být totiž pojata ve stejném duchu.

Nářaďové domky se na českých zahradách objevují stále častěji, nahrazují nejrůznější kůlny, dřevníky, boudy a budky, ulehčují garážím či sklepům. Přestože mohou být celoplechové nebo alespoň s kovovou konstrukcí, nejrozšířenějším typem jsou celodřevěné, ať už s okny či bez oken. Bývají velmi často i útočištěm dětí, v tom případě je potřeba zajistit, aby hra uvnitř byla bezpečná, ideálně oddělit část k ukládání věcí od prostoru pro děti.

Většina zahradních staveb je zhotovena ze dřeva, a to buď za masivních hranolů nebo lépe z hranolů lepených. Tento materiál je sice dražší, ale nehrozí, že se bude kroutit, praskat, prohýbat či jinak pracovat působením změn teplot a vlhkosti, kterým v exteriéru nelze zabránit. I když je stavba z „běžného" dřeva dokonale navržena a pečlivě pro­vedena, právě klimatické podmínky mohou způsobit problémy již po několika málo měsících.

Z dřevin se používá nejčastěji smrk a modřín, je ovšem možné zvolit také některou z tropických dřevin, ale pozor: kubický metr exotického dřeva vás vyjde mnohonásobně dráž! „Naše" dřevo je levnější a v každém ohledu dostačující. Včetně návrhu a realizace pořídíte z tohoto dřeva nářaďový domek už za cenu od 15 tisíc korun, altán či pergolu od 25 tisíc korun.

Co se týče povrchové úpravy, používají se nejčastěji dva typy, a to lazura a lak. Výhodou lazury je fakt, že nezakryje přirozenou strukturu povrchu dřeva, který zůstane i na omak reliéfní. Lak tyto přirozené nerovnosti zalije, nicméně vzhled dřeva jako takového nezmění. Jakýkoli nátěr nezapomínejte ale obnovovat, a to podle instrukcí výrobce a podle typu použitého přípravku.